pátek 23. ledna 2015

Jednoduše složitá doba ...

Je to těžké udělat hlavní krok. Vypnout počítač nebo televizi a začít opravdu žít.
V dnešní době je to hrozně složité, než vypadá. Hlavně, když se většina populace chová jako ovce a bojí se vystoupit z řady. Náš svět jde do předu, vymýšlejí nové technologie a další moderní věci, které nám usnadňují život. Ale je to skutečně tak nebo nás pomalu ničí?
Například takový supermarket. Už se nemusíme honit za zvěří jako dřív, když máme obchoďáky za každým rohem. Vlezeme dovnitř a naskytne se nám široký výběr sortimentu. Nemusíme pěstovat plodiny na zahrádce, když papriky a rajčata máme i v zimě za výhodnou cenu a jednoduše. Taková plodina je sice naládovaná chemií, ale zase nám vydrží delší dobu v lednici. Navíc škodíme tolik přírodě, že nám to počasí vrací a je tak horší vypěstovat ovoce nebo zeleninu bez pesticidů.
Je jasné, že se nám do těla nedostává pouze potravina, ale i další látky ukládající se do buněk nebo tělesného tuku. To záleží, jestli máme pohyb nebo ne. A většinou je to ta druhá možnost. Kdy si zajedeme autíčkem k supermarketu, nakoupíme potraviny plných jednoduchých sacharidů a jedeme zpátky domů. Pak koukáme na televize a jíme ty velice jednoduché sacharidy. Ty se mění na glukózu a zbytek na tuky. Pak následuje nadváha, obezita a sní nemoci jako cukrovka, infarkty a podobně. V této chvíli většina lidí sáhne po doporučených lécích a nepřemýšlí nad změnou životního stylu...
Prostě si život chceme zjednodušit a přitom děláme pravý opak...

Samozřejmě je tohle jednoduchá verze toho, čím se teď posledních pár měsíců zabývám. Dalo by se o tom psát hodiny a hodiny nebo napsat jednu velkou knihu, ale já neměla v úmyslu začít první článek zrovna takto.. Na druhou stranu, se malinko chytáte stébla a poznáváte o čem se tu bude psát... A teď ten zbytek...

Říkejte mi Ell. Je pravda, že se tak nejmenuji, ale trocha anonymity na začátek neuškodí. V poslední době se zabývám tím, co jste si mohli přečíst v úvodu. A to ještě před rokem jsem byla stejná ovce, o které píši ve čtvrté větě. Stále jsem se ládovala pečivem, sladkým a nezdravě mastným jídlem. Až moje váha pomaličku směřovala k nadváze.
Jenže přišel leden a sním předsevzetí, které nesnáším a přesto jsem si jedno dala.  Zahrnula jsem do něj návrat k zdravému životnímu stylu. Chytlo mě to natolik, že jsem si vytvořila tento blog, kde si budu zapisovat poznámky, pokroky a další informace, které mě povedou dál...

6 komentářů:

  1. jsem moc ráda za další takový blog! držím palce a určitě jsem tu nebyla naposled!! :))

    http://gethealthyandfitwithus.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  2. ahoj, vypadá to tu fajn, určitě pokračuj, zase sem mrknu :)

    OdpovědětVymazat
  3. Tvůj blog vypadá zajímavě :) a nevím, co všichni máte proti pečivu :D když je ze žitné mouky a nebo aspon pšenično-.žitné nevidím v tom žádnou tragédii..:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A odpověd na mém blogu - měla jsem tu ÚPLNĚ stejně!:D
      http://the-biggestfear.blogspot.cz/

      Vymazat
    2. Máš pravdu, že když je z takové mouky, tak to není žádná tragedie. Ale taky se to nesmí přehánět. :) ..já měla na mysli z bílé mouky ;)

      Vymazat
  4. Taky si kaši z jáhel, pohanky dělám jen o víkendu :) přes týden není čas :/ dej vědět, jak chutnala :) akorát já ji vždcky vařím moc krátce :D (už ji chci sníst totiž)

    OdpovědětVymazat